A proč ne.

23. února 2014 v 18:45 | Iffie |  Deníšet.
Lhářem je někdo úplně jiný a vinna je žena. Je v tom až příliš mnoho věcí, příliš mnoho kouzel a příliš mnoho lží, zůstaly ty poslední tři naivní duše a i s těma je to dost nahnutý.
"Ne, promiň, to jsem nechtěl."
*Smích*
"Ne, fakt, jen jsem si dělal srandu."
"Dělal sis srandu, žes nechtěl?"
"Sakra, prokouklas mě."
Smích, smích, smích. Slunce se smálo, smálo se nám a není to úplně dobrý. Zábradlí vrhalo dlouhý stíny, dělalo mi ještě delší nohy, nakopla jsem jeho stín a nechala si ohřát ruce. Po cestě jsem zakopla o klubko, bylo sytě růžový a plný sladkých, romantických lží, všichni jsme příšerně ulhaní, ještě příšerněji upřímní a až moc doufáme v dobrý konce, který ale prostě NEPŘICHÁZEJ. A snad ani nikdy nepřijdou, ženský jsou mrchy a jejich největším životním křížem jsou chlapi.



Topím se v moři jejich štěstí, je hořkoslaný a obepíná se mi kolem kotníků, noří mě pod hladinu a já nemůžu dýchat, nemůžu mluvit, nemůžu nic, jen se usmívám a říkám, že to bude dobrý, říkám to sama sobě a říkám to jemu, jsou to sladký lži převlečený za pravdu, nikdy to nebude dobrý, a když říkám, že se bojím okamžiku, kdy už na to nebudu mít, vím, že ten okamžik není ani daleko ani blízko, ale je přesně tady, drží se mě a já vím, že na to nemám. A když odpovídá, že už nikdy nebude chtít nic jinýho, než tohle, připoutává si mě k sobě tisícerem provazů a já můžu křičet, jak chci, jenže nic mi nepomůže, nenávidím tohle všechno a nenávidím sebe, protože necítím to, co bych chtěla, snad toho nejsem ani schopná.
…A koupil řetězy
S těžkými okovy
Pro tebe
Má lásko…"
Báseň, co ji nikdo nepochopil a pohled na ty ostatní, co už maj po krk všech těch lží a chystají si svoje vlastní provazy. Snad. Jednou. Další z tisíce, "a co z toho všeho máš?"
PETICE ZA ZAKÁZÁNÍ SLOVA "NAVŽDY."
Utěšit mě může snad jenom to, že jsem v tom sama. Že jsme všichni sami a mohli jsme toho mít tolik, kdybychom nebyli takoví, jací jsme. Takže nám asi nezbývá nic jinýho, než se s tím smířit, a občas se cítit, jako kdyby mým jediným přítelem bylo město, co v něm žiju, město toho andílka, co ho hledá (a jak jsme osamělí, společně pláčeme.) Haha, to určitě.
Únor končí.
 


Komentáře

1 themadsilence | 25. února 2014 v 14:40 | Reagovat

únor byl horší než leden a čekám, že březen ho trumfne

2 James | Web | 25. února 2014 v 17:39 | Reagovat

Prostě se občas cejtíš jako bys neměla partnera, žejo.

3 Iffie | Web | 25. února 2014 v 18:20 | Reagovat

[1]: A duben? A květen? Co bude pak?!

[2]: A pak si uvědomím, že to přesně tak je.

4 themadsilence | Web | 26. února 2014 v 0:27 | Reagovat

bude to ještě horší, spálíme kalendáře ?

5 Wild blonde* | Web | 26. února 2014 v 14:20 | Reagovat

"všichni jsme příšerně ulhaní, ještě příšerněji upřímní" .. Jak přesné.
Mužem zakázat všechny slova.. Nedělaj nic jinýho, než že bolí.

6 Cleopatra | Web | 27. února 2014 v 18:12 | Reagovat

únor byl horší a co teprve další měsíc. a až přijde další rok, budeme si moct říci totéž.
zakážeme všechna slova a svět ovládne mlčení. to by byl krásný svět. bez lidí a urážek. vítězství bez porážek.

7 Iffie | Web | 28. února 2014 v 18:20 | Reagovat

[4]: O dni čarodějnic!

[6]: "V mým světě se antika mísí s modernou a ticho se šelestem větru."

8 Cement | Web | 1. března 2014 v 23:49 | Reagovat

Zamáváme únoru.

Kdyby nebyly ženský, chlapi by neměli důvody být svině. Jen se podívej, jak si poraděj ve věznicích, obdobný věci by se děly na všech kontinentech.

Hodně lidí se trápí tim, že necejtí nic. Lékem na to je orgasmus nebo... hi, však lidi ví. (teď si jen vybrat, co je lepší.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama