Jsme vyrovnaný holky. Aspoň občas.

3. července 2013 v 15:13 | Iffie |  Deníšet.
"Oni žízní po životě a my hrajeme ruskou ruletu."
Všechno je hezký, všechno bude hezký, svět se směje, léto je smutný a já prý mám věřit, že přání se plní. Vzpomínám na letní kino, vzpomínám na zápalku zhašenou v louži roztátého sněhu a vím, že přání se neplní. Protože si pamatuji každičké svoje přání, svěřovala jsem je pampeliškovému chmýří, vyhaslým svícím, zápalkám, půlnoci, či jen obloze. Nesplnilo se jediné, přišla jsem o všechnu svou vyrovnanost, přesně jako ve svém snu. A pak? Pak červen skončil. Přišel červenec, pro ten diagnózu nemám. Nemám pro něj ani sen, nevím nic, už jenom doufám, že se snad možná něco změní. Nic není hezký a já nevím, jaký to bude. Nikdo mi to nikdy neřekl.


29. června 2013
"První prázdninový víkend. Jaro se nepozorovaně přehouplo v léto. Léto je deštivé. Neprší."

Jsem moudřejší. Nemám hloupý sny a moje neurotický záchvaty (který sice s neurózou moc společnýho nemají, ale lepší název pro ně nemám) už nejsou tak hrozný. Řezat se je mainstream, a tak se řežu o struny, moje ambice se od intra Nothing else matters přesunuly trochu výš, pláču bolestí u akordů a přeháním, protože to vlastně tak strašný není.
Přeháním ve všem, všechno vlastně moc prožívám a hledám problémy tam, kde nejsou. Snažím se být hodnější, hodně čtu a hraju na kytaru a myslím na ostatní. Myslím na lidi, které jsem nikdy nepoznala, myslím na melodramatické konce, myslím na Berlín a na Meredith, byla to postava z příběhu, kterou jsem spojovala sama se sebou, teď jen žasnu, jak moc jsme každá jiná. Byla minulost jen přeludem?

1. Července 2013
"Byl včerejšek jen snem? Přeludem? Dnes snad už ničemu nerozumím, o půl páté jsem pozorovala východ slunce a koukala na Oggyho a šváby (ty prázdné místnosti mě nikdy nepřestanou děsit). Byla jsem ve městě - já a můj bílý klobouk, ke snídani jsem měla fornety a Hledání ztraceného času, můj klid po břehu Labe vyrušil rybář. Koupila jsem si malý notýsek, jenom tak."

Musím se přiznat. Nemám co napsat, slova mi vzali z úst. Když jsem se jednoho večera vracela domů, viděla jsem, jak strašně je svět krásný. Slunce se opíralo o střechy domů, odráželo od oken trolejbusů, hladilo po tváři a hýčkalo krajinu v hřejivém objetí. Byla jsem součástí toho všeho, jako pozorovatelka jsem se nechávala unášet, usmívala se na slunce, Janis Joplin, řidiče, který mi neujel, kluka v jedenáctce, co měl tmavé vlasy, brýle a ani si mě nevšiml. Celý svět byl v tom večeru pln lásky a míru, alespoň na tu jedinou hodinu, alespoň navždy. Usmíval se a nikdo nevěděl proč, usmíval se, protože chtěl, abychom se usmívali i my. Usmívejte se a buďte šťastni, prosím.

Buď šťastná ty, pak budu šťastná i já a bude snad šťasten i on a ona.
On nemá žádné kamarády, co by vydrželi bez sexu. A ona?
Ona sní, ona píše o nočních motýlích. O motýlech, kteří hynou v pavučinách, ale nejsou to pavučiny spletené v borůvčí o jasné půlnoci v hlubokém lese, jsou to pavučiny za její oknem. Motýl si chtěl odpočinout, a tak odpočívá. A ona? Odpočívá také, neusíná s myšlenkami na problémy jiných lidí, kteří si své problémy vytvářejí, aby nějaké měli. Protože každý je má, to jen nikdo nevěří, že není jediný. Ona to ví, alespoň občas, chová se rozumně a v kině často sedává vedle jedné osoby. Je vyrovnaná. Občas.

A protože tu máme léto, podívejte se na zvířátka.
"Řekni mi něco hezkýho."
"Mám tě rád."
"Ták dík."

Svět je, mami, dokonalej kraj. Je k tomu co říct?
 


Komentáře

1 Eleanor | Web | 3. července 2013 v 16:04 | Reagovat

Taky někdy nevím, jestli se mi to všechno jenom nezdá.
"A já nevím, jaký to bude. Nikdo mi to nikdy neřekl." Taky mám obavy a nejen z července...

2 Cleopatra | Web | 3. července 2013 v 16:52 | Reagovat

Dostala si mě, Lucinko. Po dlouhé době někdo, kdo o mně napsal něco pěkného.
Příště budeme noční motýli pozorovat spolu, za našim oknem a toho chlápka, co mě lituje, že jsem sama, pošleme do háje společně.

3 Chérie | Web | 3. července 2013 v 19:27 | Reagovat

waw!
ten odsek v ktorom si opisovala slnko odrážajúce sa od striech som čítala so zatajeným dychom.
usmievaj sa a buď šťastná:)

4 The Fish | Web | 4. července 2013 v 0:40 | Reagovat

Svět je hezký.. občas. Možná bych se měla naučit to vidět..

Taky nevím, co bude, nebo jestli ještě vůbec něco bude..

Pěkná kočka. ^^

5 Emm | E-mail | Web | 4. července 2013 v 13:16 | Reagovat

Nothing else matters ♥
Oggy a švábi ♥

Červenec je a ještě bude na houby.
Bude to bolet.
Nikdo nikdy nic neříká.

*taky objímám*

6 Creepy cake | Web | 4. července 2013 v 22:59 | Reagovat

..svět je, mami, dokonalej kraj...

jak já tu písničku miluju

ty velký místnosti mě deprimovaly, hlavně ta koupelna se záchodem. strašně mě štvala ta šnůra na spláchnutí. ah

řezání je mainstreem, proto polykám prášky po hrstech.

jsem ráda, že si zas něco napsala, mám co číst ♥

7 Bliss | Web | 6. července 2013 v 17:10 | Reagovat

Krásná čičí :)

8 Zebra | Web | 8. července 2013 v 1:56 | Reagovat

fotky pjekné, jen ta poslední, je to mrtvej krtek?

9 Ten Na Okraji | E-mail | Web | 8. července 2013 v 11:49 | Reagovat

I nebýt mainstreem je dnes mainstreem.
Proto nejím a chlastám, občas, ale často.

Zvířátka. Jedno zavřený v kleci, třetí mrtvý, a to druhý roztomilý. Romantika

10 naivepesimist | Web | 10. července 2013 v 1:20 | Reagovat

řekni kouzlo a spadneš do náruče konkrétnéjo nikoho. (a taky bych se měla přestat opakovat)

děsí mě prázdno a budoucnost. no future, vole.

jsem nejvíc punk, když miluju kočky? (pointu nehledej.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama